Přes široké portfolio řešení používáme specifické technické prostředky, abychom vyhověli nárokům na efektivnost vývoje a maximum v poměru cena/výkon.

V menších aplikacích nasazujeme 8-bitové mikrokontroléry rodiny PIC18FJ a PIC18LFJ (varianta velmi nízké spotřeby se zálohovaným reálným časem a kalendářem) firmy Microchip, jež obsahují širokou škálu periferních modulů. Na 1 cm² tak najdete kromě procesorového jádra a paměti také několik kanálů převodníku, trojí komunikační moduly, dostatečně čítačů/časovačů, vstup/výstupních bran, obvody WDT, RTC, , CCP, SSP, PWM, HVLD, CTMU...

Nejvýkonnější pracují na hladině 12-ti milionů instrukcí za vteřinu s příkonem jednoho Wattu. Obsahuje také režimy nízkého a velmi nízkého příkonu, takže je vhodný do výrobků pracujících pod napájením z baterie nebo touto zálohované. Bez nadsázky lze říci, že modul na platformě výkonného Microchipu může nahradit speciální aplikaci na středně výkonném PLC.

V malých aplikacích je vhodný pro mizivou potřebu infrastrukturních obvodů a cenu. Pro vývoj Vaší aplikace disponujeme vlastním kitem a operačním systémem jako podmínkou efektivní tvorby a ladění díla.

PIC18 patří k novějším, čímž je perspektivně dostupný (Výrobce udržuje dosud i výrobu typů z devadesátých let, avšak v delších výrobních periodách).

Pro větší aplikace používáme modul Intel Galileo na platformě procesoru Intel Pentium Quark. Tento modul je vybaven procesorem pracujícím v taktu 400 (resp. 300, 200, 100) MHz. Je to rovněž mikrokontrolér na 1 cm² s příkonem do 5W, vybavený kromě trojích komunikačních modulů také Ethernetem (LAN) a 256 Mb pamětí RAM. Je vhodný pro controlling přidaných I/O modulů a následnou komunikaci dat vně systému buď UARTem (RS232, RS485) nebo sítí LAN 10/100 Mbs.

Máme k dispozici I/O moduly s polovodičovými i reléovými spínači a moduly mnoha digitálních i analogových vstupů a čítači periodických událostí s nimiž Galileo komunikuje rychlými I²C či SPI kanály. Používáme vlastní minimální operační systém, podporující ladění a víceúlohovou podporu ve chráněném režimu Pentium. Tento moderuje paměťové segmenty a těm programovým přiděluje strojový čas podle zvolených kritérií na základě potřeb obsluhy periferních prostředků či periody kontrolních operací. Je laděný od roku 2002, původně na 80386 a postupně, s rozšiřující se architekturou procesorů INTEL na úrovni mikrokontrolerů doplňovaný na Pentium.

Abychom využili potenciál procesorů, programujeme je v assembleru, jazyku strojových instrukcí. Pro mnohé dnes již příliš složité, pro nás využití výkonu techniky a možnost vměstnat do času a paměti opravdové maximum.